Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  17. vesmírný týden 2020

17. vesmírný týden 2020

Mapa oblohy 22. dubna 2020 ve 21:00 SELČ (Stellarium)

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 20. 4. do 26. 4. 2020. Měsíc bude v novu. Večer můžeme stále pozorovat velmi jasnou Venuši. Ráno jsou zase seřazeny planety Mars, Saturn a Jupiter. Očekáváme maximum meteorického roje Lyrid. Pozorování doplňují vláčky družic Starlink, přičemž na Floridě se chystá ke startu várka dalších šedesáti. Sojuz MS-15 dopravil zpět na Zemi trojici kosmonautů z ISS. Před 30 lety vypustil raketoplán Discovery vesmírný dalekohled HST.

Obloha

Měsíc bude v novu ve středu 23. dubna ve 4:26 SELČ. Vzhledem k přetrvávajícímu pěknému počasí můžeme následující noci využít k pozorování bezměsíčné oblohy. Mladý srpek se na večerní obloze objeví nejspíše od pátku 24. dubna. Jeho konjunkce s Venuší pak nastane v neděli 26. 4., kdy budou obě tělesa od sebe asi šest úhlových stupňů.

Planety:
Venuše (−4,7 mag) je vidět večer a dosahuje už prakticky svého nejvyššího jasu. Ráno jsou vidět planety Mars (0,5 mag), Saturn (0,6 mag) a Jupiter (−2,3 mag).

Aktivita Slunce je velmi nízká, jen výjimečně se vyskytují skvrny a na okrajích se při pohledu speciálním h-alfa dalekohledem vyskytne sem tam nějaká protuberance. Jak to na povrchu Slunce vypadá, lze kontrolovat na aktuálním snímku SDO. Ostatní snímky této observatoře jsou zde.

Kometa C/2019 Y1 (ATLAS) 15. 4. 2020 Autor: Martin Gembec
Kometa C/2019 Y1 (ATLAS) 15. 4. 2020
Autor: Martin Gembec
Maximum meteorického roje Lyrid nastane v noci na 22. dubna. Meteorů letos asi spatříme celkem hodně, pomoci by mohl Měsíc kolem novu. Pokud letos nezkusíte Lyridy, může se stát, že tak dobře je neuvidíte třeba i deset let. Sejít se musí bezměsíčná noc, maximum musí relativně spadat do nočních hodin, kdy stoupá Lyra výše nad obzor a ještě musí být jasno. Tyto požadavky by letos měly být splněny. Jak poznat Lyridu? Především musí meteor zdánlivě směřovat ze souhvězdí Lyry a rychlost meteoru musí být střední (46 km/s). To třeba letní Perseidy mají výrazně vyšší rychlost (asi 60 km/s) a třeba Leonidy v listopadu létají až sedmdesátkou. V této souvislosti např. bohaté prosincové Geminidy létají naopak rychlostí na meteory „jen“ asi 32 km/s. Jak tedy pozorovat? Najděte místo, kde vás neruší lampy a máte výhled na velký kus oblohy. Nejvíce meteorů bude létat asi až kolem půlnoci a později, kdy bude radiant výše nad obzorem. Maximum má totiž nastat 22. dubna dopoledne.

Z trojice komet, které jsou nyní na obloze nejjasnější, si nejvíce konkurují dvě podobně jasné. Kometa C/2019 Y1 (ATLAS), která už měla slábnout, nakonec nyní dosahuje maximální jasnosti kolem 8 mag. Vzhledově jiná je C/2017 T2 (PanSTARRS), která má široký prachový ohon. O něco slabší než tyto dvě je rozpadající se C/2019 Y4 (ATLAS). Všechny komety jsou pohodlně viditelné už od setmění. Výhodou je tmavá obloha směrem k severu.

Snímek komety C/2019 Y4 (ATLAS) 15. 4. 2020, Karlovy Vary, newton 200/800 mm + Canon EOS 600D, RCC komakorektor. Složeno ze 90 jednotlivých expozic po 40 sekundách Autor: Miroslav Lošťák
Snímek komety C/2019 Y4 (ATLAS) 15. 4. 2020, Karlovy Vary, newton 200/800 mm + Canon EOS 600D, RCC komakorektor. Složeno ze 90 jednotlivých expozic po 40 sekundách
Autor: Miroslav Lošťák

Družice Starlink, především ty z posledního březnového startu, nyní vídáme večer jako velmi jasnou skupinu hvězd letících oblohou zhruba v řadě za sebou. Někdy některá zjasní a vrhne záblesk jasnější, než Venuše. Zatím jde spíše o zajímavý úkaz, ale až bude podobných vláčků několik desítek, radost z pohledu na ně nás nejspíš přejde. Už teď se stává, že se trefí do míst, která chceme fotografovat. Stopy od družic této jasnosti nelze opravit ani speciálními algoritmy a je jedno, zda jsou na finální dráze, či nikoli. Předpovědi přeletů vám nabídne aplikace nebo webová stránka Heavens Above.

Kosmonautika

Kosmická loď Sojuz MS-15 dopravila 17. dubna zpět na Zemi trojici kosmonautů z ISS (Oleg Skripočka, Jessica Meir(ová) a Andrew Morgan). K ISS se má 25. dubna vydat z Bajkonuru nákladní loď Progress MS-14. Start zajistí opět Sojuz 2-1A.

Start Falconu 9 s dalšími 60 družicemi Starlink byl odložen na tento týden. První stupeň má přistát na mořské plošině. Start je v plánu 23. 4. ve 21:16 SELČ.

Výročí

23. dubna 1970 (50 let) odstartovala první čínská družice DFH-1 (Mao 1). Družici vynesla raketa Dlouhý pochod 1 a šlo o jednoduchou telekomunikační družici přibližně kulového tvaru.

24. dubna 1990 (30 let) odstartoval raketoplán Discovery na misi STS-31 na jehož palubě byl známý Hubbleův vesmírný dalekohled.

Výhled na příští týden 

  • Venuše v maximálním jasu (28. 4.)
  • Výročí: Daphnis (měsíček Saturnu)
  • Výročí: objev první dvojhvězdy

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v dubnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Přehled viditelnosti těles aj. (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Mao 1, DFH-1, Hubbleův teleskop, HST, Vesmírný týden


18. vesmírný týden 2024

18. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 106

Messier 106 (tiež známa ako NGC 4258) je prechodná špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Objavil ju Pierre Méchain v roku 1781. M106 je od Zeme vzdialená asi 22 až 25 miliónov svetelných rokov. M106 obsahuje aktívne jadro klasifikované ako Seyfert typu 2 a prítomnosť centrálnej supermasívnej čiernej diery bola preukázaná z rádiových vlnových pozorovaní rotácie disku molekulárneho plynu obiehajúceho vo vnútornej oblasti s priemerom svetelného roku okolo čiernej diery. NGC 4217 je možná spoločná galaxia Messier 106. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop 169x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 20.4. až 30.4.2024

Další informace »